Přeskočit na navigaci

Zavalí nás PET lahve?

Objemy nevratných obalů ukládaných na skládkách stále vzrůstají. Silná lobby nadnárodních obchodních řetězců a zejm. výrobců znemožňuje účinné řešení v podobě ekologických daní na nevratné obaly a současný systém vratných obalů od nápojů postrádá potřebnou kontrolu a vymahatelnost.

Ocitneme-li se na parkovišti nákupních center, chrámů konzumu dnešní domy, můžeme vidět, že si každý vláčí v nákupním vozíku v průměru dva balíky nápojů v nevratných PET lahvích. Činí tak pravidelně min. jednou za týden. Prázdné PET lahve potom končí v převážné většině na skládkách, v lepším případě se nákladně se státní podporou recyklují. Zákazníci nakupují a vyhazují miliardy PET lahví, ze kterých vyrůstají opravdové hory.

Ekologická daň pro výrobce a obchodní řetězce, které vyrábějí a prodávají nápoje v plastových nevratných obalech, chybí. V roce 2004 ji navrhoval ve sněmovně poslanec Jaroslav Gongol v rámci projednávání novely zákona o odpadech, ale jeho návrh spolehlivě zapadl kdesi v análech hospodářského výboru sněmovny. PET polymery jsou totiž obrovský byznys pro jejich výrobce.

Existuje síť organizací propagujících jejich výrobu a používání, které se tváří velice odborně a nezávisle. Prototypem takové je např. evropská nezisková a nevládní organizace Petcore (PET Container Recycling Europe) se sídlem v Bruselu. Má dva základní úkoly – propagovat PET jako materiál (lehký, odolný, levný) a podporovat jeho recyklaci.

Současná situace je výhodná takřka pro všechny vyjma životního prostředí. Výrobci (např. americká firma Eastman Chemical Co., největší světový producent PET s ročním obratem asi 8 miliard dolarů) nerušeně produkují levné PET lahve, vyráběné z ropy a zemního plynu (PET granulát). Producenti nápojů se nestarají o vracení použitých lahví a počítají zisky.

Prodejci jsou nejšťastnější ze všech, neboť ušetří zaměstnance, skladové prostory a náklady systému pro výkup lahví. Dalšími v řadě jsou spotřebitelé, pro které je rovněž jednodušší prázdnou PET lahev vyhodit, než ji vozit zpět do obchodu. Najdou se i individua, která plastové lahve používají jako topivo a produkují tak jedovaté dioxiny.

Mnozí s dobrým svědomím házejí prázdné PET lahve do kontejnerů na třídění odpadu, s pocitem, že se chovají ekologicky. Jenže ačkoli jsou PET lahve recyklovatelné, nelze z nich vyrobit jiné PET lahve, ale pouze materiál pro výrobu určitých výrobků jako stavební materiály nebo izolace (a mnoho dalších). Navíc drcení PET granulátu vyžaduje vysoké nároky na energie, vodu a další chemické prostředky.

Náklady na sběr použitých odpadů – PET lahví nesou zejm. obce a stát, tj. občané. Moře použitých PET lahví je na závěr velkým byznysem pro provozovatele skládek. Zůstává tedy jediný, kdo tratí a trpí – životní prostředí. Skládky vznikají po území celé republiky a plní se horami plastových lahví.

Silné a bohaté lobby výrobců PET polymerů, producentů nápojů a obchodních řetězců udržuje státní orgány v nečinném stavu. Výsledkem je, že žádný zákon efektivně nenutí producenta ani prodejce prodávat určitou stanovenou část svých nápojů ve vratných obalech, a to za zvýhodněných nebo alespoň stejných cenových podmínek. Větší prodejci (plocha obchodu nad 200 m2) mají povinnost pouze nabízet nápoje rovněž ve vratných obalech, k tomu však není zákazník nijak motivován, zejm. cenou.

Výše záloh na vratné obaly – lahve od nápojů je stanovená nařízením vlády č. 111/2002 Sb. velice nízko na 3,- Kč za lahev. Když k tomu připočteme chabě vymahatelnou povinnost výkupu vratných lahví obchodníky a absenci kontrol jejího plnění státními orgány, zákazník, pokud není zapálených ekologem, nemá náladu dohadovat se s prodejcem, zda-li mu lahve vezme či ne. Lobby obchodníků (např. Svaz obchodu a cestovního ruchu) jde dokonce tak daleko, že vyvíjí úsilí, aby byla zákonem stanovená povinnost výkupu lahví omezena jen na počet, který se v daném obchodě prodá.

Zákazník je tedy demotivován, aby kupoval nápoje ve vratných lahvích. Cenově neušetří, musí manipulovat s prázdnými lahvemi a vozit je do obchodu, kde mu nakonec mohou říci, že je nevezmou, protože jejich dodavatel by je od nich nevykoupil.

Existují i novináři, kteří za současný systém nevratných obalů lobbují a označují ho za ekologický. Elitním novinářem píšícím pro velké firmy je u nás pan Ivan Brezina. Ten označil výkup vratných lahví za neekologický, protože se při jejich převozu zpět do továrny spaluje nafta a musí se vymývat. Hezké.

Poločas rozpadu PET lahví je udáván až tisíc let, někdy méně. Přitom v Anglii byla minulý rok vyvinuta společností Bellu láhev z obilnin, která se rozpadá za tři měsíce v obyčejném kompostu. Je vyrobena z obilnin. Její cena je jen o něco dražší než klasická PET lahev.

Účinnou možností řešení může být zavedení ekologické daně na nápoje v nevratných obalech, jejíž výše přinutí výrobce vyrábět a zákazníky kupovat nápoje ve vratných obalech. Jediné, čemu obě strany spolehlivě rozumí, jsou totiž peníze. Jenže šance, že by někdo překonal lobby, je nicotná.

Prosím tímto laskavého čtenáře, zejm. příslušně odborně vzdělaného, o pochopení pro případné technické nepřesnosti, resp. neúplnosti. Tento článek je pouze pokusem laika upozornit na alarmující situaci na trhu s obaly.

Autor: Richard Král
Převzato ze Zvědavec.org a redakčně upraveno.


Lis na pet lahve

Copyright © 2010 Praktický lis na pet láhve | WWW prezentace | Partneři: www.ekomb.cz